POZOR! Nechci tu žádné reklamy, pokud neumíte číst, a přesto ji sem dáte, ihned mažu.
Jestli se vám chce, klidně můžete komentovat články. Asi mám auru, která psaní komentářů nepodporuje, ale věřte mi, že je ocením.

Per aspera ad astra...

26. dubna 2013 v 0:25 | Naira |  Per aspera ad astra
Jak jenom vypadá můj normální den? Jelikož jsem akční a taky nechci po škole zakempit rovnou na pracáku, tak se zrkátka a dobře věnuju i něčemu jinému než bohulibému studiu. Čili vstávám tak v sedm, nadopuju se vitamíny a klušu na devátou do školy. Tam jsem do půl jedné a hurá do práce. V práci se pohybuju zhruba od jedné do čtyř. Ve čtyři utíkám do knihovny dělat přípravu do školy, popřípadě přípravu na výuku. V pět učím. V šest končím výukou a pokračuju v přípravě do školy. O půl sedmé kvapím na spinning, protože jsem po celém dní tak otrávená, že se potřebuju nadávkovat endorfiny. Chvilku po osmé končí spinning a já v devět jsem na privátě. Hodinu se dávám do kupy, čili se konečně najím, a pak půl hodiny přemýšlím, jestli teda zvládám pokračovat v přípravě do školy. Zkonstatuju, že ano a hodinu u toho sedím. Pak mě to začne otravovat, tak si pustím seriál. O půl jedné jdu spát a následující všední dny jsou velmi podobné tomu, který jsem zde právě popsala. Nevadilo by mi to, kdyby to s sebou neneslo pár nepříjemností...



A to, že nemám čas a že někeří (doplňte sprostý výraz) to nejsou schopni pochopit. Ano, chápete dobře. Jsem vytočená. Ukrutně. Co dělá normální člověk, když mu řeknete větu - hele, promiň, blíží se konec semestru a mám toho fakt hromadu. Řekne - vpohodě, tak až budeš mít čas. A co řekne nenormální člověk? Ale snad hodinku by sis na mě mohla udělat nebo ne? A co já na to? V duchu přemýšlím, čím toho dotyčného usmrtím, pak se nadechnu a s úsměvem mu výjmenuju, co všechno (doplňte sprostý výraz) musím udělat. A když to dotyčný stále nechápe, tak tím lehce u mě skončil.



S tím nestíháním se pojí druhá věc, rovněž nepříjemná. Nestíhám jíst. Čili zhltnu něco málo v těch pěti minutách, které mám mezi jednotlivými etapami dne. Což vede k tomu, že ztrácím na váze. No a někteří si vzali do hlavy, že mám zkrátka anorexii a že bych měla začít víc jíst. Vážení, nejsem takový sebevrah, abych celý den pořádně nejedla a v deset večer se přežrala k prasknutí. Štvete mě tím a příšerně, protože opravdu dělám co můžu, a kritické řeči k mému úbytku na váze začínám bytostně nenávidět. Nejsem superman, smiřte se s tím, protože tak to asi zůstane až do konce mého života.


Ach jo, přemýšlím, že si vemu dva roky prázdnin a poctím svou přítomností nějakou cizí zemi... A nebo se nad to všechno povznesu... To bude ostatně jednodušší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Najdise.cz - Horoskopy