POZOR! Nechci tu žádné reklamy, pokud neumíte číst, a přesto ji sem dáte, ihned mažu.
Jestli se vám chce, klidně můžete komentovat články. Asi mám auru, která psaní komentářů nepodporuje, ale věřte mi, že je ocením.

A všichni jsou najednou političtí odborníci...

25. ledna 2013 v 12:43 | Naira |  Ridiculum vitae
Proč ty volby tak lidé řeší? A proč ty volby sakra tak moc řeším já? Když tak občas brouzdám na blozích, tak na tuhle kritiku, že všichni jsou najednou velcí politologové, narazím celkem často. Není divu. Všude na nás kouká buď Karel nebo Zeman a internet se jimi doslova hemží. No jo, ale proč to hrotím tak moc já? Už před prvním kolem jsem z toho byla na bok a doleva. Nejdřív jsem si mysela, že je to mým politickým uvědoměním, že mi zkrátka a dobře dění ve světě není ukradené a jedním okem se ho snažím sledovat, ale včera jsem byla nucena konstatovat něco jiného.

Stejně jako jsem cholerický melancholik, introvertní extrovert, tak jsem i skeptický idealista. Stejně jako mám někdy chuť mrskat vzteky věcmi přes pokoj (nejlépe po někom) a bavit se pořád se všema, pomalu i s lidmi na ulici, tak se někdy radši zavřu do pokoje a modlím se, aby na mě ani ta spolubydla nepromluvila. Naštěstí zrovna ona je natolik chytrá, že mi v takovém případě dává svatý pokoj narozdíl od jiných drahých spolubydel. A s tím skeptickým ideálem je to to samé s tím rozdílem, že tahle doména se neodvíjí od mého duševního rozpoložení.

Jsem velký skeptik, když se jedná o lidskou povahu a fungování tohodle pseudosystému. Kdybyste mi řekli, že venku na ulici je žlutý slon z ministerstva, který prodává malým dětem samopaly, aby šly do války proti Krakonošovi, tak by mě to zase až tak nepřekvapilo. Protože poslední dobou si tak všímám, je možné opravdu všechno. Sice jsem to s příkladem se slonem přehnala, ale myslím si, že s tím, že je možné v dnenší době všechno, tak s tím nepřehádním vůbec. Ano, v tomhle směru nejsem vůbec optimista, ale zase věřím, že máme možnost něco změnit. No a už jsme u té idealistické půlky. Vážně tomu věřím a také věřím tomu, že když si tuhle víru uchovám, tak už jenom tím můžu něčemu pomoct. Má to vliv na moje postoje a chování a je mi úplně jasné, že některé mnou zastávané hodnoty už dnes nejsou zase tak běžné. Chceme pokrok a jít kupředu a vůbec neřešíme, jestli to pro nás je oprvdu prospěšné. Teď nemyslím prospěšné po technické stránce. Tak se s ostrými lokty ženeme za konzumním ideálem a je nám jedno, že jsme často bezcharakterní kostry. Proto věřím, že když dané slovo dodržím a že když můžu pomoct, tak pomůžu, můžu běh věcí alespoň trochu ovlivnit a trochu ten stálepřetrvávající pozitivismus aspoň trochu zbrzdit. Teď použiju citát z Atlasu mraků, protože s ním naprosto souhlasím -

V tomto světě existuje přirozený řád
a ti, kdo se jej pokusí zvrátit, nedopadnou dobře.
Ať uděláte cokoliv,
vždy budete jen jednou kapkou v oceánu.

A co je oceán, než jen spousta kapek?

Zní to najivně? Ono to najivní totiž je, toho jsem si vědoma. Ale nepřipouštím si to, jinak bych si zase začala klást hranice a omezovala si tak možné pole působení.

Co je základem neúspěchu u každého? No že si přece řekne, že na něco nemá a že něco nezvládne. Teď nemyslím poloobjektivní sebereflexi, kdy prostě musím zkonstatovat, že věděc v laboratoři ze mě nebude. Teď myslím postoj, který zaujmímáme před obtížným úkolem. A my vpodstatě jsme před obtížným úkolem. Ať už koukneme nalevo či napravo, tak pořád se někde něco děje, pořád se někde něco kazí. A utíkat z boje? To přenechám zbabělcům a uchýlím se k tomu, až mi situace nedovolí zachovat se jinak. Poslední měsíce a hlavně teď mám v hlavě myšlenku, že chci, aby to všechno bylo lepší. Je mi jedno, že je to nereálné, chci se o to aspoň pokusit. A holt se mi tento idealistický ideál promítl i do současné volby prezidenta, a z toho důvodu tuhle událost nemůžu dostat z hlavy a už se o to radši ani nesnažím.

Červená nebo modrá? Když se to uvede do rovnováhy, tak nám z toho vypadne fialová. Otázkou však zůstává, která z těch barev na konci života převládne. Počítám se vším, ale ráda se nechám mile překvapit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Viollet Viollet | E-mail | Web | 25. ledna 2013 v 16:26 | Reagovat

Tož, já temu absolutně nerozumím. Už aby bylo po tomdle šíleném období, bo mě vážně nebaví čučet na naše, jak čumí na prezidentský duel v televizi, z postele lamentujou rukama a předháňaj se, kdo to víc ořve. :-!

Ono by bylo strašně moc hezké, aby bylo líp. Ale to je třeba cosi zrobit. Ne jak šici čuramedáni enem nadávaj, jak je to napytel, ale nic pro změnu k lepšímu neudělaj, nejdú ani k volbám a pak pyskujou, že se stejně odstěhujú do rekta, bo je to tu k zablutí... Dyž nad tym tak přemýšlím, ide vůbec cosi udrobit? Začínám psát pseudoyntelechtuální hovina...

2 Naira Naira | 25. ledna 2013 v 18:17 | Reagovat

:D ten tvůj sloh fakt žeru! Myslím si, že stačí málo, aby to bylo aspoň o trochu líp :) tož nech uvidíme, co nás potká!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Najdise.cz - Horoskopy