POZOR! Nechci tu žádné reklamy, pokud neumíte číst, a přesto ji sem dáte, ihned mažu.
Jestli se vám chce, klidně můžete komentovat články. Asi mám auru, která psaní komentářů nepodporuje, ale věřte mi, že je ocením.

Krása naší fakulty aneb Alenka v říši divů

29. listopadu 2012 v 14:30 | Naira |  Per aspera ad astra
Možná nic neříkající článek, možná se mi trochu podaří vykreslit naši bezva fakultu. Trochua ironie v tom je, přiznávám, ale jak si tak dneska sedím na schodech na chodbě, seminář mám za sebou a před sebou bujarý víkend, tak si tak říkám, že to všechno stálo za to. Teď tím narážím na spolužačku, která když poprvé držela diplom v rukou a já se jí zeptala, jestli to stálo zato, dostalo se mi kyselé odpovědi - No to teda vůbec. Nevím, je to těžké říct. Na jednu stranu spousta zábavy, ale na druhou pocení krve a každodenní zoufalství.
Každá škola má své těžké zkoušky, každá má kouzlo učení na poslední chvíli a podle mě všichni studenti mají někdy pocit - Bože, to nikdy nemůžu zvládhnout, a jestli to zvládnu tak se tak ožeru... Co tím chci říct? Snažte se, bojujte, výhra totiž stojí za to. A když to nezvládnete, tak si můžete říct dvě důležité věci: udělal jsem pro to maximum a jsem o něco silnější, protože každý neúspěch, každá prohraná bitva, do které jste vložili úsilí, vás obohatí. Kdo tím teď prochází, tak se určitě teď kysele usmívá, ale zamyslete se nad tím. Jak moc jste jiní po překonaných i nepřekonaných překážkách? Co vám to dalo a co zase vzalo?
Pamatuju si na den, kdy jsme si říkali, že nikdy nemůžeme přejít přes lektorky, které nás vyhazovaly jak na běžícím pásu. Že to není možné všechny 3 semestry zvládnout se zdravou kůží. Něktěré utekly z bitvy, některé ji vyhrály až na další pokus a některe sklízely ovace slávy, protože byly mezi tou menšinou, která to zvládla napoprvé. Včera jsme se všechny tak sešly u piva a koukaly na sebe. Ta je na učitelství, ta na ekonomce, ta se naštvala a vzdala to semestr přes koncem a pracuje... Ta dodělá práva a k fránině se nevrátí a nakonec ta, které se kantor neobtěžuje pomoct s bakalářkou, tak ji proto píše už půl roku. Stejný ročník, stejné začátky a jsme úplně někde jinde. A musím osobně přiznat, že jsem je moc ráda viděla, přestože mě dvě slečny polovinu našeho studia úspěšně štvaly. Holt buď je to optimismus paměti anebo se mi nechce řešit hromada kravin, protože teď už hodně věcí není důleižitých. Přeji vám pěkný konec týdne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Destel Destel | Web | 6. prosince 2012 v 12:18 | Reagovat

Já teda zatím za sebou nemám žádnou zkoušku, ale poprvé v životě mám takový dobrý pocit z úspěšného složení testu, na který jsem se fakt učila. :D Většinou ta základka a střední jsou takového typu, že jsem na to mrkla ve vlaku a s trojkou jsem byla spokojená, protože jsem to pak opravila.
Tak nějak se teď projevuje ta míra úsilí.
A co pokládám ale za velký šok je, že mě to učení baví. Měla jsem to štěstí, že jsem se dostala někam, kam jsem fakt chtěla a pokaždé se dozvím něco nového. Tak si říkám, že to prostě nějak musí jít. Počítám s tím, že se možná něco nepovede, ale když člověk bude dělat s tím, že chce, pak by mělo jít všechno.

2 Naira Naira | 6. prosince 2012 v 16:19 | Reagovat

[1]: Religionistika je boží obor. Mám kamarádku, která to má vystudované, chvíli mi o tom povídala a teda koukala jsem s otevřenou pusou. Stejně je to i historiků. Oba obory těžké, ale pro lajka to poslouchat je to bomba. Jenom bacha na uplatnění, doporučuju do budoucna studium jazyků nebo další obor. Mám to z první ruky, právě spolužakča, co to dostudovala, říkala, že nic moc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Najdise.cz - Horoskopy